Tance v bouři
Nejkratší cesta do kabinetu správce školních sbírek vedla oddělením kostí, poté obvodovou uličkou kolem oken. Za večerních bouřek se taková cesta stávala dobrodružstvím i pro samotného Daniela von Draka.
Za bouřky tančily v očních důlcích volně stojících koster barevné plameny přidávající vlastní partnery do všeobecného reje stínů. Nadšení kostlivci si užívali šalebných výtrysků tmy a tančili s nimi. Zuřivé blesky odhalovaly nové a nové kreace.
Hry na pomezí světla a stínů kostlivci milovali. Správce sbírek však neměl pro jejich vášeň pochopení. Stínové tance neovládal, navíc mu kostry ve víru zábavy obyčejně zničily některou část oděvu. Časem se naučil chodit jinudy.