Zbloudilá ryba
15. 6. 2010
Byl to jen malý stříbrný obláček. Přeléval se sem, tam lapený v stříbřité mlze Danielova dechu. Několikrát změnil tvar, aby se nakonec ustálil v podobě třiceticentimetrové plotice obecné.
Kantor vzdychl. S rybou bude těžká práce. Přesto to zkusil.
„Promluv!“ přikázal.
„Zdravstvuj málčik. Éto Sankt-Pětěrburg?“ vyšlo z rybích úst.
„Izvinite menja, ja ne ponimaju po rusky,“ odpověděl Daniel.
„Izvini m… Omlouvám se, chlapče. Mohl bys, prosím, říci čerstvému duchovi, kudy se dostane do Petrohradu?“ žádal duch zdvořile.
„Velmi rád. Vraťte se do předsíně. Dejte se třetí chodbou vpravo, pátými dveřmi nalevo,“ instruoval Daniel stvoření.
„Děkuji mnohokrát.“ Duch se zamihotal a zmizel.
***
Překlad rozhovoru (pro "neruštináře" - ruštináři, prosím, odpusťte můj hrozivý pravopis):
"Dobrý den, chlapče. Tohle je Petrohrad?"
"Promiňte, neumím rusky."
"Promiň ... (a dál už to znáte.)
Komentáře
Přehled komentářů
Hahááá, dost dobrý! A rybář v Tobě se nezapře :-)
No teda, koukám,
(ioannina, 16. 6. 2010 8:30)
že chodbičky fungujou jako rychlý posouvače po světě!
Opravování koupelny je děsná dřina. Hodně štěstí.
Re: Chodbičky
(Profesor, 16. 6. 2010 12:06)
Fungujou, fungujou, ale jenom pro duchy. Pro lidi je tohle hrozně nebezpečné. Co já vím, tak je přežil jenom jediný člověk.
Zatím to ještě nemám promyšlené, ale bude z toho nejspíš ještě něco zjímavého.
Jinak dík.
Ruština
(Peggy, 19. 6. 2010 23:21)