Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kolegové profesora von Draka 2. – Jaroslav L. a falešný zpěv

5. 5. 2010

 Jaroslav L. procházel sedmnáctou uličkou, když to uslyšel.

Zpěv. Šílený, falešný zpěv.

„Sedmnáct, sedmnáct. Kdybych já pušku měéél, sedmnáct zářezů bych do pažby udělááál. Sedmnááááct!“

 

Přímo na něho letěla lahev. Taktak ji zachytil, pamětliv instinktu být potichu. Byla to sedmnáctiletá skotská. Z poloviny vypitá. Zdvihl hlavu. Oblak vznášející se u žárovky podezřele připomínal tvar dvou čísel.

„Sedmnáct!“ ozvalo za uchem. „Sedmnááct! Íchichííí! Sedmnáááct!“

Neznámý rozkošnicky protahoval slabiky.

Jaroslav L. protočil panenky. Prudce se obrátil. Modrý oblak právě mizel za rohem.

 

„Měl bys mu vysvětlit, že vyhození sedmnáctého člověka z okna, není důvod k radosti,“ doporučil Jaroslav zničeně Danielu von Drakovi.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář