Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kolegové profesora von Draka 28. – Linda M. a duch jazyků

„V bažinách za naším domem se musíš pohybovat velmi opatrně,“ vysvětloval dědeček vnukovi, který hltal každé jeho slovo.

„Choď lehoučce a po špičkách. Takhle,“ ukázal dědeček. „Koukej, kam šlapeš, ale zbytečně se nezastavuj, mohl bys ses propadnout. Pozor na tůně s padlými stromy…“

 

„...co myslíš ty, Danieli?“ vytrhl Daniela von Draka ze vzpomínek hlas kolegyně Lindy M.

„Omlouvám se, milá kolegyně, zamyslel jsem se. Na co jsi se ptala?“ obrátil Daniel pozornost k Lindě.

„Mluvili jsme o jazycích. Který má podle tebe největší hloubku?“ ptala se žena.

„Latina,“ odpověděl biolog.

„Ty umíš latinsky?!“

„Ne, ale v latině vnímám ducha věků.“

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář