Kolegové profesora von Draka 4. – Noční rozhovory Jaroslava L.
Blankytně modrý přízrak prolétl muži kolem hlavy. Jaroslav L. si ani nevšiml, že na sebe vzal svoji oblíbenou podobu. Kniha mu vylétla z prstů.
„Nech toho, Poplašňáku. Víš, kolik je hodin?“ vyjel na ducha.
„Nejlépe všech. Jsou však tací…,“ odmlčel se blankytný muž.
Jaroslav vzdychl. „Vrať mi tu knihu.“
Duch kupodivu poslechl.
Zaklepání na dveře.
„Danieli, tys tu pořád?“ Hlas příchozího zněl rezignovaně.
„Ty máš co mluvit,“ zvedl oslovený hlavu od knihy.
„Já se před chvílí vrátil. Přinesl jsem ti Dávné proso.“
Profesor von Drak se usmál. „Děkuji.“
Jaroslav mlčel.
„Žádná poslední hodinka v práci. Pojď domů, Dane,“ řekl tiše.