Kolegové profesora von Draka 7. – Starosti Josefy N.
Josefa N. byla osobou nevysokou, rozhodně však nepřehlédnutelnou. Ačkoli tuto ředitelku gymnázia by možná nejlépe vystihovalo slovo nepřeslechnutelnou. Ztichla jedině, když za sebou v doprovodu Daniela von Draka zavírala dveře sbírek. Tam její slovo neplatilo.
Teprve za zavřenými dveřmi kabinetu promluvila.
„Měl bys něco udělat s těmi svými duchy. Kolikrát jsme za tenhle rok museli vyplácet odškodnění za trauma zaviněné vypadnutím z okna? Sedmnáctkrát,“ domlouvala podřízenému.
Daniel se ušklíbl. „Když ona je to Poplašňákova oblíbená zábava.“
„To není omluva.“
„Vím, ale když nedodržíte pravidla... Potom, holt, co není v hlavě, musí být v nohách. Přitom člověk snadno vypadne z okna.“