Migréna
2. 8. 2010
Okolní svět náhle získal modré obrysy. Daniel se opřel o stěnu a mělce oddechoval. Stiskl si spánky těsně nad nožičkami brýlí.
Přesně v tu chvíli se dveře jeho pokoje otevřely. Téměř neslyšný zvuk okamžitě následovala vlna bolesti silná tak, že se svezl po zdi k zemi. Zasténal.
***
Jen okrajově vnímal, že ho návštěvník bere kolem ramen a opatrně vede k posteli. Poslušně si lehl. Cítil, jak mu ten někdo otřel zpocené čelo. I zašustění bavlněné látky přejíždějící po kůži znělo, jakoby Danielovi kdesi v mozku zavylo tisíc rozzuřených vlkodlaků. Stočil se do klubíčka. Chemické receptory jeho mozku bily na poplach.
(Pozn.: Migréna vskutku bývá u některých jedinců doprovázena jakousi světelnou halucinací, proto ty modré obrysy. Pozornější čtenář mých textů by ovšem měl vidět i jinou souvislost.)
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář