Milovaný strýček
„D-dost, děcka! Duch je přemožen!“ zvolal Daniel von Drak z pod výskajícího klubka. Dítka pouštěla strýčka ze sevření jen velmi neochotně.
„Více strýce! Více strýce!“ vykřikovala na odchodu.
„Ty mě jednou zničí,“ stěžoval si Daniel, když se zhroutil vedle své sestry. „Hlavně Petřík s Danielkou se ode mne nehnou na krok.“
„Nediv se jim, Danieli,“ řekla tiše sestra. „Rády by tě viděly častěji. Jsi jejich milovaný strýček.“
„Já vím,“ vzdychl Daniel. „Jenomže to není tak jednoduché. Sbírky nemohu nechat bez dozoru.“
„Jaroslav by ti duchy na víkend pohlídal,“ namítla sestra.
„Ségří, prosím, nech to být,“ snažil se Daniel ukončit rozhovor.