Žabičky
24. 6. 2012
Marek P. neuměl zpívat. Na základní škole ho učitelka nikdy nenechala zazpívat víc než dvě sloky, a pak ho poslala s dvojkou do lavice. Jenomže teď stál tváří v tvář houfu tunelových žab a Daniel von Drak na něj z dálky křičel, aby zazpíval.
„J-já nemůžu,“ koktal vyděšený Marek.
„Musíš, jinak umřeš! Jsou jedovatý!“ řval Daniel. Na dlani mu rostla koule modrého světla. „Zpívej!“
Bylo to marné, Markův krk ucpával chuchvalec strachu. Sípání tunelové žáby nezklidnilo. Danielova světelná koule rozzuřila. Sprosté slovo neslyšely. Zpěv ano.
Daniel stál uprostřed uličky a zpíval. Nadpozemsky krásný hlas se jako sametová stuha vinul prostorem.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář