Krev na sněhu
14. 9. 2013
Přede dveřmi školních sbírek byla vrstva ledu. Marek P. vzal opatrně za kliku. Byla tak studená, že se mu k ní přilepily prsty. Schoval ruce do rukávů. Vydal se uličkou. Pod nohama mu křupal sníh.
První kapky krve si nevšiml. Skrylo ji věčné šero sálu. Cákanec na Matějově lebce už viděl. Zrychlil chůzi.
Tříštící se sklo. Ticho.
Rozběhl se. Sníh pod jeho nohama se změnil v led.
Při pádu si zlomil pravou ruku. Křuplo to.
Dorazil pozdě. Duch, nebo co to bylo, už byl pryč. Daniel von Drak ležel u zdi, nad ním se skláněl Jaroslav L.
„Je…,“ nedořekl Marek.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář