Strýček Daniel vypráví
„Spát, kluci!“ přikázal Jaroslav L. svým třem synům.
„Ale tati…“
„Ještě chvílku…“
„Žádný takový. Zítra jdete do školy.“
„Ty taky,“ reptal Lukáš.
„Ale už. Hybaj!“ popoháněl ho otec. „Možná by pomohlo, kdyby ses mi nesmál,“ šlehl pohledem po Danielu von Drakovi.
„Víte co, kluci? Povím vám pohádku, aby se vám líp usínalo, chcete?“ navrhl Daniel.
„Jó. Strejdo, prosím, povídej,“ škemral Toník.
„Byla nebyla v moři rybička. Ta rybička byla neobyčejná. Narodila se v jednom českém potůčku. Plavala tam každý rok na jaře…“
„Jak ten potůček poznala?“ zajímalo Toníka.
„Jednoduše. Otiskla si do paměti každý kamínek, každou vlnku. To rybičky umějí.“