Jdi na obsah Jdi na menu
 


Matčina reakce

5. 5. 2010

 „Mami, tati, chci vám něco říci,“ začal Daniel.

„Požádal jsi o ruku tu roztomilou dívenku z vánočního večírku?“ jásala matka.

„Nikoli. Odstěhuji se.“

„Co tvé zaměstnání?“ zasténala matka.

„Už mám jiné. Budu učit biologii a chemii, navíc budu správcem školních sbírek,“ chlubil se Daniel.

„Doufám, že je to slušně placené,“ prohodil otec.

„Ano.“

„Peníze, peníze. Co my? Ty si utečeš a nás tu necháš?!“ kvílela matka.

„Budu jezdit na návštěvy.“ Jednou za půl roku. Možná, pomyslel si Daniel.

Matka v odpověď zabublala do kapesníku cosi o dlouhých vlasech a krátkém rozumu.

„Ostříhat se nedám!“ pohodil Daniel hřívou do půli zad.

 

(Nakonec nechal, ale to už je jiný příběh. pozn. aut.)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 



Archiv

Kalendář
<< červen / 2018 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 27517
Měsíc: 266
Den: 18