Jdi na obsah Jdi na menu
 


Trumfy mládí

 „Víš, že tě pochválit nesmím?“ ptal se dědeček vnuka, který k němu utekl před hněvem rodičů. Malý mlčel.

„Ale ani ti nevynadám,“ prohlásil muž s úsměvem a podal malému zahradníkovi čokoládu.
***
„Máš všechny trumfy mládí, dlaně čistý máš, jen na tobě teď záleží, jakou cestou se dáš. Musíš za svou pravdou stát,“ hrálo tiše staré rádio na stole, u kterého seděli dva muži.

„Nic neříkej. Příčetnosti mě sice zbavili dřív, než ses narodil, ale loučení poznám,“ prohlásil stařec.
„Odcházím,“ potvrdil Daniel. „Začnu znovu, dokud můžu. Doma mi mládí nepomůže, tam bude mladý člověk s mými schopnostmi prospěšný. Na shledanou, dědečku.“

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 



Archiv

Kalendář
<< červen / 2018 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 27516
Měsíc: 265
Den: 17