Vzpomínání s bílou růží
14. 9. 2013
Vešel do místnosti a duch mu podal růži. Vděčně se usmál. Pohladil sevřené bílé plátky. Zdvořile požádal strážného ducha o vázu. Přendal hromádku písemných prací, aby měl květinu kam dát. Několik okamžiků ji nepřítomně pozoroval, než se s povzdechem odvrátil a opustil kabinet.
***
Ten den pracovaly všechny třídy, které Daniel von Drak učil, na skupinových interaktivních projektech. Profesor zasahoval do jejich činnosti jenom minimálně a téměř vždy jen na přímou žádost.
***
Po skončení výuky se zadumaný kantor vrátil do kabinetu. Stoupl si k oknu a vzpomínal.
„Nezapomněl jsem, příteli,“ zašeptal a dávno mrtvý celebrant v jeho vzpomínkách zrudl jako růžička.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář